Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


O anglonubijských kozách + standard

 

Termínem Nubia se dříve označovala celá část Severní Afriky. Oblast Severního Súdánu byla nazývána Núbijská poušť.

Koncem 19. století se v Anglii termínem „Nubian-„ označovaly všechny kozy z Blízkého, Středního i Dálného východu, které měly typické znaky indického plemene Jumna Pari a egyptského plemene Zairaibi.

Plemeno Jumna Pari bylo chováno pro dvojí užitkovost – mléko a maso. Mělo dlouhé široké převislé uši, zaoblenou obličejovou část, hladkou a lesklou srst, vysoké osvalené nohy, prostorné vemeno s velkými struky a bylo ceněno pro dojivost.

Plemeno Zairaibi (Zarebe) bylo chováno pro produkci mléka. Mělo přiléhavou jemnou lesklou srst, dlouhé převislé uši, protáhlý krk a trup, dlouhé štíhlé končetiny, zpravidla kulovité vemeno, krátkou hlavu s výrazně klenutou čelní linií a zploštělými nozdrami. Spodní pysk nepřiléhal k hornímu pysku, byly vidět přední zuby. Utváření pysků a zubů bylo uzpůsobeno pro uštipování pupenů, větviček a výhonků. Plemeno Zairaibi bylo většího tělesného rámce než plemeno Jumna Pari.

V průběhu 19. století byly tyto kozy převáženy na parnících, aby cestující, vracející se do Anglie, měli cestou čerstvé mléko. V lodních docích byly kozy horlivě nakupovány chovateli koz, kteří je křížili s běžnými anglickými mléčnými plemeny. Následné potomstvo těchto kříženců bylo nazýváno Anglo Nubian. První registrovaný kříženec Anglo Nubian plodící potomstvo byl zapsán do British Goat Society Herd Book v roce 1893.

Charakteristika plemene

Jedná se o plemeno dobře přizpůsobivé různým klimatickým podmínkám a způsobům chovu. Vyniká temperamentem a všestrannou užitkovostí – mléko, maso, kůže, plodnost.

  • Chuť mléka je srovnatelná s chutí mléka kravského. Vysoký obsah bílkovin a tuku ho přímo předurčuje k ruční výrobě sýrů a jogurtů. V chuti a kvalitě mléka nemá toto plemeno konkurenci.
  • Maso z anglonubijských koz je velmi žádané. Na rozdíl od masa ostatních plemen s věkem netuhne a není tak šlachovité, takže chutná dobře i maso starších jedinců. Výtěžnost je o poznání vyšší než u ostatních plemen. Podle záznamů vážili první kříženci plemen Anglo Nubian a Feral ve čtyřech měsících stejně jako devíti měsíční kůzlata plemene Feral.
  • Kozí kůže se z chovů v cizině exportují hlavně do Japonska, Itálie, Koree a Španělska, kde se z nich dělají semišové, jelenicové a kožené výrobky.
  • Dobrým ukazatelem plodnosti jsou vícečetné vrhy. Dvojčata a trojčata nejsou výjimkou, pokud je o samice dobře postaráno.
  • Dobře se snášejí s ostatními zvířaty na pastvě a svým způsobem pasty pomáhají udržovat pastvinu v dobrém stavu. Jsou to zvířata klidná až flegmatická, je radost s nimi pracovat.

Chov anglonubijských koz je rozšířen po celém světě, v Evropě (Anglie, Holandsko, Německo, Belgie), v Americe i v Austrálii.

Plemenný standard

Plemeno je velkého tělesného rámce s pevnou konstitucí, na vysokých nohách, s typickou klabonosou hlavou a širokýma svislýma ušima.

  • Hlava – výrazně klabonosá, krátká, vzdálenost od lícní kosti k nejvyššímu bodu hlavy je stejná jako vzdálenost od mulce k čelistnímu kloubu. Zuby se dotýkají dásně horní čelisti. Mírný předkus by však neměl být penalizován za předpokladu, že zuby samotné nejsou vidět. Předkus a podkus (tolerance 0,5 cm) je vyřazovací vada. V případě rohatých koz by měly být rohy nasazeny široce od sebe, měly by směřovat dozadu a nevybočovat ven.
  • Oči – střední velikosti, šikmo a široce posazené, mandlový tvar dodává povýšený výraz.
  • Uši – dlouhé, svislé, nízko nasazené, široké a otevřené. Pokud jsou přiloženy k mulci, jejich délka by jej měla přesahovat. Deformace uší se považuje za hrubou až vyřazovací vadu.
  • Krk – dlouhý a štíhlý, bez přívěsků.
  • Trup a končetiny – šíje posazená vysoko, plece výrazné, jemně utvářené, plynule přecházející do zbytku těla. Hrudník široký. Hřbet rovný a dlouhý, kříž může být mírně vyšší než kohoutek za přepokladu, že páteř není zakřivená. Přední končetiny rovné, podsazené přímo pod zvířetem, měly by být delší než je hloubka hrudníku. Zadní končetiny rovné. Spěnky jsou rovné a přímé.
  • Srst – krátká a jemná bez dlouhých chlupů. Barva bílá, smetanová, světle hnědá, kaštanová, černá, případně i strakatá. K barvě a kresbě není při hodnocení exteriéru přihlíženo.
  • Vemeno – kulaté se širokou základnou, jemné. Poloviny výrazně neodděleny. Struky symetrické, dostatečně daleko od sebe umístěné.

Chovný cíl:

Plemeno se vyznačuje vysokou plodností a vynikající mléčnou užitkovostí. Plodnost se pohybuje v rozmezí 200 – 220 %, odchov by měl dosahovat 180 %. Kozy vyprodukují v průměru 1200 – 1500 kg mléka při vysoké tučnosti 4,7 % ( v rozmezí 3,7 – 5,7 %) a obsahu bílkoviny 3,9 % ( v rozpětí 3,4 – 4,4 %).

Živá hmotnost kozlů v dospělosti je 90 – 110 kg, koz 60 – 80 kg.

Protože je populace koz zatím velmi malá (v roce 2008  v ČR do KU zařazeno 36 zvířat, v roce 2009 v KU 40 zvířat), Rada PK stanovila na přechodnou dobu kritéria pro přiřazení tříd na základě vlastní mléčné užitkovosti:

Dojivost:                                             Obsah bílkoviny:

Třída za dojivost

kg mléka

 

Třída za bílkovinu

% bílkoviny

 

I. laktace

II. laktace

 

ER

nad 1001

nad 1101

 

ER

nad 4,01

E

801 – 1000

901 - 1100

 

E

3,61 – 4,00

I.

601 – 800

701 - 900

 

I.

3,21 – 3,59

II.

pod 600

pod 700

 

II.

pod 3,20

 

 
Reklama

Komentáre

Prehľad komentárov

Zatiaľ nebol vložený žiadny komentár.